Městský úřad Šluknov
náměstí Míru 1
PSČ 407 77
tel.: 412 315 331
info@mesto-sluknov.cz
ID datové schránky: 8jkbbf3
Projekt rekonstrukce Zámeckého parku
Nákres fontány ke stažení v pdf
Revitalizace a úpravy zámeckého parku Šluknov
V červenci roku 2009 získalo město Šluknov, zastoupené panem starostou Ing. Milanem Kořínkem, dotaci od Ministerstva financí ČR z finančních zdrojů EHP Norsko (tzv. „norské fondy") na realizaci projektu „Revitalizace a úpravy zámeckého parku Šluknov", a to díky úsilí pracovníků MěÚ, odboru rozvoje a ŽP pod vedením Ing. Martina Bendy, projekt připravili a celou akci účetně i organizačně po celou dobu jejího trvání zabezpečovali a dovedli ji do zdárného konce. Návrh řešení zámeckého parku vypracovala a autorský dozor prováděla Ing. Iva Jaburková, Ph.D. Realizaci, která byla zahájena v srpnu 2009, provedla firma LESPRODUKT Poplze, s.r.o., s přispěním šluknovských občanů zaměstnaných v rámci VPP.
Záměrem řešení bylo vytvořit v zámeckém parku podmínky pro každodenní krátkodobou rekreaci obyvatel i návštěvníků města, navrženým programem (růžová zahrada, altán, terasa) a nově navrženou cestní sítí umožnit návštěvníkům, aby se zde pozdrželi (namísto dosud navyklého pouhého projití) a vnímali atmosféru tohoto místa s krásnými vzrostlými stromy, které ač v centru města, díky kamenné zdi, jež ho obklopuje, je oázou klidu a odpočinku. Výsledek realizace, která je všem občanům města a jejím návštěvníkům k dispozici od května letošního roku, můžete posoudit sami při návštěvě nově upraveného šluknovského zámeckého parku. Jste srdečně zváni!
Několik slov k historii a k návrhu řešení zámecké zahrady/parku šluknovského zámku
Zámek nechal postavit majitel šluknovského panství Arnošt Šlejnic v 2. polovině 16. století v nastupujícím renesančním stylu. Budova zámku byla na přelomu 18. a 19. století částečně upravována v duchu baroka, což zasáhlo do někdejšího čistě renesančního vzhledu. V držení panství se pak postupně vystřídali Mansfeldové, Dietrichštejnové a Harrachové, kteří vlastnili zámek až do 2. poloviny 19. století. Posledním majitelem zámku byl v letech 1935-1945 Ervín Leopold Nostitz-Rieneck.
Po 2. světové válce byl zámek zkonfiskován, vlastníkem se stalo město Šluknov a roku 1949 zde byla zřízena městská knihovna a muzeum. V roce 1986 zámek vyhořel a po téměř celá dvě desetiletí byl ve velmi neutěšeném stavu. V roce 2005 bylo započato s postupnými opravami zámku, které byly dokončeny v roce 2009. Od července 2009 budova zámku opět slouží občanům i návštěvníkům města.
K zámecké zahradě se nedochovaly téměř žádné archiválie, jisté však je, že k zámku dříve patřil hrazený okrsek s dřevěnými domky služebnictva, a uvnitř jeho zdí pak po zboření domků byla založena zahrada. Současná podoba zahrady ve stylu anglického krajinářského romantismu je pravděpodobně z 2. poloviny 19. století, ale jelikož panství vlastnily poměrně bohaté šlechtické rody, dá se předpokládat též existence francouzské zahrady v době baroka.
Zámecká zahrada je dokladem zahradního umění druhé poloviny 19.století, i přes pozdější zásahy se dochovala původní kompozice malého krajinářského parku s romantickými prvky - na vyvýšenině nad jezírkem přibližně uprostřed zahrady se nachází dřevěný altán, který je na obrázku v knize z roku 1898 zachycen jako zdobený čínský pavilonek obklopený stromy a keři, existovala tu síť procházkových cest, potůček, rybník, růžová zahrada. Změnou majitele se počátkem 20.století změnilo i využívání zahrady - několik málo vyvolených vystřídala široká veřejnost. Zejména v 60. a 80. letech 20. století byly neodbornými úpravami a účelovými stavbami, byť dobře míněnými, napáchány škody na vzhledu zahrady.
Z provedených průzkumů a rozborů (inventarizace dřevin a jejich zhodnocení z hlediska původnosti a historické hodnoty, rozbor provozních a kompozičních vztahů) vyplývá, že zámecká zahrada ve Šluknově je objektem hodnotným z hlediska historického i dendrologického. Z hlediska urbanistického, estetického i ekologického má nesporný význam jako zelená plocha takřka ve středu města, snadno dostupná pro každého obyvatele a navíc chráněná kamennými zdmi od vnějšího ruchu.
Návrh řešení respektoval krajinářskou úpravu zahrady podtrženou starými vzrostlými stromy a zaměřil se na:
- a) uzavření celého areálu zámecké zahrady obnovou původní ohradní zdi a vytvoření plochy tzv. vyhrazené zeleně s řízeným návštěvnickým režimem,
- b) novou koncepci cestní sítě, která by obnovila možnost vycházkových okruhů,
- c) obnovu stávajících technických a vodních prvků, eventuelně doplnění programu zahrady dalšími prvky vrozumné míře a vnávaznosti na historický vývoj zahrady - růžová zahrada s fontánou, dřevěný altán, zámecká terasa, dřevěná lávka přes vodní plochu
- d) vyřešení prostoru zámeckého nádvoří,
- e) odstranění nebo alespoň úpravu esteticky nevhodných objektů,
- f) obnovu a doplnění původní kompozice zeleně - náhrada chybějících kosterních a doplňkových dřevin, trvalkový záhon na svahu pod altánem.
Veškeré zásahy do současného terénu byly prováděny s maximálním ohledem na stávající dřeviny, které díky svému plnému vzrůstu a stáří mají maximální kompoziční účinek a vytvářejí v zahradě jedinečnou atmosféru.
Areál zámecké zahrady byl uzavřen obnovením původní kamenné zdi na severní straně objektu a uzavřením zámeckého nádvoří ze západní strany výstavbou kamenné zdi s kamennými sloupky a kovaným oplocením v linii původní obvodové zdi zámeckého pivovaru, a je přístupný třemi uzavíratelnými kovanými bránami (ze Zámecké ulice, z křižovatky ulic TGM a Rumburské a bránou v severní ohradní zdi z ulice Na Hrázi). Koncepce cestní sítě byla změněna tak, aby umožňovala vycházkové okruhy a zároveň nerozbíjela dvě stávající louky. Cesty s mlatovým povrchem jsou lemované z obou stran úzkou dělící linií vyskládanou z přírodního kamene. Na podélnou osu zámku navazuje růžová zahrada jako reminiscence na dobu renesance. Nad malým jezírkem s břehem osázeným trvalkami je situován otevřený altán vycházející z tvarů čínského pavilonku, připomínka dob romantismu. Břehy mělkého rybníka, který dříve sloužil ke získávání ledu pro sklepy zámeckého pivovaru, spojuje v nejužším místě dřevěná lávka. Základy bývalého přírodního divadla byly odstraněny a terén srovnán do původního stavu. Nádvoří zámku je z důvodů využívání zámecké budovy a objektu rybářské chalupy řešeno převážně účelově jako travnatá plocha s vetknutou příjezdovou cestou dlážděnou kamennými kostkami a lemovanou oboustrannou lipovou alejí. V zahradě jsou umístěny nové dřevěné lavičky a odpadkové koše. Po provedených terénních úpravách byly nově založeny trávníkové plochy a budou udržovány jako trávník parkový. Stávající travní porosty budou převedeny zvýšením počtu sečí za rok ze 2-3 na 6-8 rovněž na trávník parkový. Travnaté plochy na nádvoří zámku a v růžové zahradě budou zařazeny do I. intenzitní třídy údržby parkového trávníku (kosení cca 15x za rok).
Ing. Iva Jaburková, Ph.D.
zahradní a krajinářský architekt
1. PRŮZKUMY A ROZBORY
1. 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŘEŠENÉM OBJEKTU
Zámecká zahrada přiléhající k renesančnímu zámku z 2.poloviny 16.století je situována téměř ve středu nejsevernějšího města ČR Šluknova, které má v současné době cca 5500 obyvatel. Celková plocha řešeného území zámecké zahrady včetně vodních ploch (jezírko u altánu a malý zámecký rybník) je cca 2,56 ha, čistá plocha zahrady bez vodních ploch a budov je cca 2,34 ha. Majitelem zámku i zámecké zahrady je Město Šluknov. Budova zámku a zámecká zahrada jsou zapsány jako kulturní památka.
1.2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
1.2.1. Poloha a geomorfologická charakteristika :
Šluknov se nachází v provincii Česká vysočina, soustavě sudetské, podstoustavě podhorské (A4a) na území Šluknovské pahorkatiny. Nejvyšším vrcholem je třetihorní neovulkanický vrch Hrazený (608 m), průměrná nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 350 - 550 metrů. Území spadá do Šluknovského bioregionu (1.57).
Řešené území se nachází v nadmořské výšce 339 - 349 m.n.m., jeho nejníže položená část leží téměř v nivě potoka protékajícího městem.
1.2.2. Geologická charakteristika :
Oblast šluknovska je tvořena převážně granitoidy (biotická žula, granodiorit) s proniky třetihorních sopečných vyvřelin (čediče), na několika místech se vyskytují štěrkopísky a písčité větrající horniny. Propustnost slabá až dobrá, puklinová.
1.2.3. Půdy :
Půdy převážně mírně kyselé s propustností slabou až dobrou. Odpovídající obsahem bází chudému silikátovému podkladu a vlhkému podnebí: převládají nenasycené kambizemě, na těžších hlinitých substrátech jsou vyvinuty pseudogleje, na sutích na úpatí strmějších svahů se vyskytují rankery, dále jsou zastoupeny luvizemě pseudoglejová a glej (typický).
1.2.4. Podnebí :
Území spadá do mírně teplé klimatické oblasti MT4, podnebí je vyrovnané, mírně teplé, bohaté na srážky Šluknov ( 365 m.n.m.) :
prům. roční teplota vzduchu 7,1°C
prům. roční srážky 821 mm
Značný vliv severozápadního proudění - relativně oceánský charakter klimatu.
Počet letních dnů: 20-30 /rok
Počet dnů s prům. teplotou 10°C a více: 140-160 /rok
Počet mrazových dnů: 110-130 /rok
Počet ledových dnů: 40-50 /rok
Prům. teplota v lednu: -2 až -3 °C
v červenci: 16 až 17 °C
v dubnu: 6 až 7 °C
v říjnu 6 až 7 °C
Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více: 110-120 /rok
Srážkový úhrn ve vegetačním období: 350-450 mm /rok
v zimním období: 250-300 mm /rok
Počet dnů se sněhovou pokrývkou: 60-80 /rok
Počet dnů zamračených: 150-160 /rok
Počet dnů jasných: 40-50 /rok
1.2.5. Vegetace:
Typická rostlinná společenstva náleží ke společenstvům 4. a 5. vegetačního stupně, převažují buky, javor klen a jedle. Díky dosti vysokému ročnímu úhrnu srážek se zde poměrně dobře daří i smrkovým monokulturám zakládaným v 2.pol. 19.stol.
1.3. POPIS A AKTUÁLNÍ VYUŽÍVÁNÍ OBJEKTU
Zámecká zahrada je situována téměř ve středu města, rozkládá se na mírném svahu v nadmořské výšce 339-349 metrů, přičemž její nejníže položená část leží téměř v nivě Stříbrného potoka protékajícího městem. Obklopuje jí ze tří stran 1,5 m, místy až 2 metry vysoká zeď z kyklopského zdiva (granodiorit), ze zbývající strany tvoří hranici požární nádrž vybudovaná počátkem osmdesátých let z původního rybníka, sloužícího v minulosti ke získávání ledu pro zámecký pivovar (tzv. velký zámecký rybník). Zahrada přiléhá k renesančnímu zámku, který je bohužel po požáru v roce 1986 ve velmi špatném stavu. V roce 2005 se začalo s jeho rekonstrukcí a dne 5.července 2006 bylo slavnostně otevřeno zrekonstruované přízemí zámku, v jehož prostorách je nyní umístěno městské informační středisko a zámecká cukrárna. V současné době probíhají opravy v 1.patře zámku a plánují se opravy 2.poschodí. Poblíž zámku se nachází chata Rybářského svazu a bývalá klubovna ČSCH, vybudované na místě původního zahradního domku, kde se kromě schůzí členů Rybářského svazu konají také oslavy svateb, životních výročí apod. Na jižní straně tohoto objektu se nachází nové malé parkoviště pro návštěvníky zámku dlážděné žulovými kostkami stejně jako přístupová cesta k zámku od SZ přes zámecké nádvoří a od náměstí zámeckou bránou.
Na zámecké nádvoří navazuje na západní straně areál bývalého zámeckého pivovaru, jehož jedna polovina budov byla stržena a na části jejich půdorysu je postaven supermarket Tesco. Bohužel druhá etapa projektu, tj.výstavba menších obchodů zachovávajících výškové členění a hmotu původních budov zámeckého pivovaru nebyla realizována. V současné době je v těchto místech pouze trávníková plocha s větracími prvky zajištěných sklepů pivovaru. Sklepy jsou přehrnuty vrstvou zeminy a sutě, takže při pohledu ze zámeckého nádvoří tvoří val až 3 metry vysoký. V prostoru původního nádvoří pivovaru je vybudována malá čerpací stanice a zbývající plochy slouží jako parkoviště pro zákazníky supermarketu.
Zahrada je pravděpodobně z 2. poloviny 19. století řešená v duchu krajinářského romantismu. V dolní části zahrady je menší přírodě blízký rybník (tzv. ‚malý zámecký rybník'), který je však již desátým rokem částečně vypuštěný. Ze svému účelu nikdy nesloužícího letního divadla vybudovaného v červnu 1962 zbyl do dnešních dnů pouze násep se zídkou a krátkým schodištěm a betonové, z části z kamene zděné základy jeviště v dolní části zahrady poblíž rybníka. Jediné vybavení dnes tvoří kruhová fontánka a malé jezírko (obojí bez vody) nedaleko základů jednoduchého dřevěného altánu (cca v roce 2002 snesen a odstraněn) z ostře pálených cihel a několik málo laviček, jež dosud odolaly řádění vandalů. Cesty snad bývaly kdysi mlatové nebo pískové, dnes silně zanedbané, neudržované.
Do zahrady je několik vstupů: zámeckou bránou; bývalý zadní vstup bránou, která ústí na křižovatku hlavních komunikací vedoucích z města (dnes nejvíce využívaný); na severu po obou stranách rybníka a podél budovy supermarketu Tesco. Hojně užívaná proluka v jižní zdi byla v létě roku 2006 zazděna v souvislosti s výstavbou a sadovnickou úpravou nového autobusového terminálu vybudovaného v letech 2005 - 2006 na prostranství před zámkem.
Zahrada je využívána ponejvíce ke zkrácení cesty projitím napříč a v teplejším období roku ke kuřáckému či pijáckému posezení teenagerů na zbylých lavičkách; méně ke hrám školáků z nedaleké školy v době polední přestávky a procházkám. Velká otevřená plocha v jižní části zahrady slouží dětem jako fotbalové hřiště. V posledních letech (cca od roku 1997) se zde konají také oslavy Dne dětí a některé další akce pořádané Kulturním domem.
V současné době se připravuje návrh vyhlášení zámecké zahrady jako významného krajinného prvku dle ustanovení § 6 odst.2 zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
1.4. HISTORICKÝ VÝVOJ OBJEKTU
Zámek nechal postavit majitel šluknovského panství Arnošt Šlejnic v 2. polovině 16. století v nastupujícím renesančním stylu. Budova zámku byla v 18. století částečně upravována v duchu baroka, což zasáhlo do někdejšího čistě renesančního vzhledu. V držení panství se postupně vystřídali Mansfeldové, Dietrichštejnové, Harrachové a Nostitz-Rieneckové, kteří vlastnili zámek až do 20. století.
Po 2. světové válce (1949) zde byla zřízena knihovna a muzeum. V roce 1986 zámek vyhořel a od té doby byl téměř 20 let v neutěšeném stavu. Od roku 2005 probíhá rekonstrukce budovy a po ní by měl zámek opět sloužit občanům města - bude zde městské informační středisko, obřadní síň, lesnické muzeum, zámecká cukrárna atd.
K zámecké zahradě ani k budově zámku se nedochovaly téměř žádné archiválie, jisté však je, že k zámku patřil dříve hrazený okrsek s dřevěnými domky služebnictva, a uvnitř jeho zdí pak po zboření domků byla založena zahrada. Zahrada byla historicky vždy uzavřená s omezeným přístupem dvěma branami a průjezdem hospodářské budovy uzavírající nádvoří ze severozápadu. Poslední vstup do zahrady umožňovala malá dřevěná dvířka zhruba v polovině SV ohradní zdi (v místech, kde na ohradní zeď kolmo nasedá kamenná zídka se schodištěm) - byla však zazděna v 60.letech 20.století v souvislosti s výstavbou letního divadla. Současná podoba zahrady ve stylu anglického krajinářského romantismu je pravděpodobně z 2. poloviny 19. století, ale jelikož panství vlastnily poměrně bohaté šlechtické rody, dá se předpokládat též existence francouzské zahrady v době baroka.
Na dobových obrázcích a fotografiích z počátku 20.století je zámecká zahrada několikrát zachycena, v blízkosti zámku byla v té době růžová zahrada, do vlastní zahrady se z nádvoří zámku vstupovalo dřevěným loubím.
Zámecká zahrada sloužila až do počátku 20. století výhradně majitelům zámku, do roku 1945 byla občas otevřena i pro veřejnost (neděle a svátky) a konaly se zde nejrůznější městské slavnosti, např. „Hon na divého muže".
Dle ústních zpráv pamětníků byla zahrada ještě po 2. světové válce krásně upravená s bohatým keřovým patrem azalek a rhododendronů, v padesátých letech ale bylo vše zcizeno nebo zničeno (původní německé obyvatelstvo bylo v roce 1945 odsunuto). Ani pozdější úpravy zahradě příliš neprospěly. V roce 1962 bylo zbudováno letní divadlo, které ovšem nikdy svému účelu nesloužilo a postupně zchátralo (v listopadu roku 1984 strhla větrná smršť, která se přehnala nad městem, zadní stěnu divadla a ta pádem zdemolovala polovinu jeviště, čímž se tato bezúčelná stavba změnila v dokonalou ruinu), takže dnes jsou patrné pouze násep pro hlediště s kamennou opěrnou zídkou a schůdky a základy jeviště. V roce 1983 byl ‚velký zámecký rybník' (sloužící v minulosti ke získávání ledu pro zámecký pivovar) přebudován na požární nádrž obložením dna a břehů betonovými panely. V roce 1985 byla postavena rybářská chalupa v místech bývalého zahradního domku s nářadím. V témže roce byl břeh jezírka zpevněn kamennou zídkou z haklíkového zdiva a v podobném stylu opravena fontánka.
Ještě než byl vybudován městský sportovní areál (1982), konaly se oslavy 1.máje v zámecké zahradě, poté byly přeneseny ‚na stadion', ale v městské kronice nalézáme zápis z roku 1982 že: „městský stadion nevyhovuje tak jako městský park, kde byly májové veselice dříve."
V 90.letech 20.století byly do parku na volné otevřené plochy dvakrát vysázeny jehličnaté dřeviny (smrky, borovice, modříny). Tyto sazenice byly bohužel velmi malé (cca 50cm) a následná péče o ně žádná, takže se z nich zachovaly pouze 3 stromky, 2 z nich ve velmi špatném stavu, značně poškozené.
1.4.1. Posouzení umělecko-historické hodnoty objektu, stanovení záměru pro návrh řešení
Zámecká zahrada je dokladem zahradního umění druhé poloviny 19.století, i přes pozdější zásahy se dochovala původní kompozice malého krajinářského parku s romantickými prvky - na vyvýšenině nad jezírkem přibližně uprostřed zahrady se nachází cihlový základ dřevěného altánu (cca v roce 2002 snesen a odstraněn), který je na obrázku v knize z roku 1898 zachycen jako zdobený čínský pavilonek obklopený stromy a keři, existovala tu síť procházkových cest, potůček, rybník, růžová zahrada. Změnou majitele se počátkem 20.století změnilo i využívání zahrady - několik málo vyvolených vystřídala široká veřejnost. Zejména v 60. a 80. letech byly neodbornými úpravami a účelovými stavbami, byť dobře míněnými, napáchány škody na vzhledu zahrady.
Při návrhu řešení by měla být respektována krajinářská úprava zahrady podtržená mohutnými vzrostlými stromy, zejména buky a zaměřit se spíše na:
- a) uzavření objektu zámecké zahrady dostavbou kamenné ohradní zdi nebo kovového plotu na kamenné podezdívce ve stávajících prolukách a zavedení režimu veřejné zeleně vyhražené suzavíráním objektu vnočních hodinách a svlastním správcem
- b) novou koncepci cestní sítě, která by obnovila možnost vycházkových okruhů,
- c) obnovu stávajících technických a vodních prvků, eventuelně doplnění programu zahrady dalšími prvky vrozumné míře a vnávaznosti na historický vývoj zahrady,
- d) vyřešení prostoru zámeckého nádvoří,
- e) odstranění nebo alespoň úprava esteticky nevhodných objektů.
1.5. PROVOZNÍ A KOMPOZIČNÍ VZTAHY
Zámecká zahrada je situována téměř ve středu města a přiléhá k renesančnímu zámku (v současné době v rekonstrukci). Zahradu obklopuje ze tří stran 1,5 m, místy až 2 metry vysoká zeď z kyklopského zdiva (granodiorit), ze zbývající strany tvoří hranici požární nádrž vybudovaná počátkem osmdesátých let z bývalého velkého zámeckého rybníka. Původně se do zahrady dalo vstoupit pouze zámeckou bránou přes nádvoří nebo zadní bránou na východní straně zahrady ústící na křižovatku silnic vedoucích z města ve dvou hlavních směrech do středu republiky nebo průjezdem hospodářského stavení uzavírajícího původně zámecké nádvoří od severozápadu. Po stržení zdi uzavírající zahradu ze severu (vedoucí mezi požární nádrží a malým zámeckým rybníkem) a dále budov bývalého zámeckého pivovaru (uzavírajících nádvoří zámku ze západu), vznikly další přístupy a posledním byla do srpna 2006 proluka v JZ zdi zahrady vedle zámku (nyní zazděná). Množství vstupů má za následek současnou cestní síť vedoucí zahradou v nejkratších směrech od jednoho konce k druhému.
Zahradě dominuje budova zámku. Další dominantou byl dřevěný altán (dnes z něj zbyla pouze podlaha z ostře pálených cihel s kovovými trny pro uchycení sloupků) umístěný na vyvýšenině nad jezírkem, odkud lze přehlédnout téměř celou zahradu. Díky kamenné zdi obklopující zahradu se zde neuplatňuje vazba na okolní krajinu (která je jinak téměř vždy součástí krajinářsky řešených objektů zahradní tvorby) s výjimkou pohledu přes požární nádrž na SV, ale tento pohled je poměrně nový (vznikl teprve po stržení kamenné zdi někdy v polovině 20.stol.).
Šluknovsko je kraj s dostatkem vody a proto se i v kompozici zahrady uplatňuje celá řada vodních prvků - fontánka, jezírko (oboje bohužel v současné době bez vody), potůček vytékající původně z kamenné obdélníkové nádrže vytesané z jednoho kusu žuly (nyní sveden potrubím kousek níže po proudu a vytékající pod žulovým obdélníkovým překladem), malý a velký zámecký rybník.
V důsledku stavebních aktivit v 60. a 80. letech se v zahradě nachází i několik objektů esteticky a kompozičně nevhodných. Je to především bývalé letní divadlo, fontánka a objekt Rybářské chalupy včetně kovového oplocení pozemku okolo budovy.
Nově vybudovaný supermarket a obchody plánované ve 2.etapě výstavby, které by svou zadní stranou uzavíraly nádvoří zámku z JZ jsou navrženy tak, že respektují půdorys, výšku a částečně i členění fasády budov bývalého zámeckého pivovaru, na jehož místě stojí nebo by měly stát.
1.6. INVENTARIZACE A KLASIFIKACE VEGETAČNÍCH PRVKŮ
Celý objekt by se dal charakterizovat jako víceméně zapojená skupina stromů se dvěma většími světlinami - jedna v místě bývalého letního divadla a druhá východně od zámecké budovy vzniklá po vykácení starých stromů nebo polomů (v roce 1985) s trávníkovým pokryvem. V keřové patru jsou zastoupeny staré tisy, převážně semenáče se stromovitým charakterem růstu. Bylinný podrost je chudý, převažují trávy.
Z grafu č.1 vyplývá, že nejvíce zastoupeným taxonem je Tilia cordata (cca 14%), dále Acer platanoides (cca 14%) a Aesculus hippocastanum (cca 11%). Více než 5% zastoupení mají Taxus baccata, Tilia x euchlora, Fagus sylvatica, Quercus robur a Fraxinus excelsior. Vyskytují se zde i některé exotické dřeviny, např. Liriodendron tulipifera, Quercus rubra, Tilia americana, Pinus strobus (dříve též Tsuga canadensis, Acer saccharinum) a také kultivary domácích dřevin, např. Fagus sylvatica ´Purpurascenc', Fagus sylvatica ´Laciniata', Quercus robur ´Pectinata', Acer pseudoplatanus ´Purpurascens'.
Z grafu č.2 vyplývá, že více než polovina všech dřevin je ve věku 80-100 let a více, ostatní věkové kategorie mají zastoupení okolo 10%, méně než 5% je dřevin ve věku do 20 let.
Z grafu č.3 vyplývá, že více než polovina všech dřevin jsou sadovnické hodnoty 3 (cca 37%) a 3,5 (cca 19%), dřevin s SH 4 je okolo 24%, dřeviny velmi málo hodnotné (SH 5) tvoří asi 8%, naopak dřeviny nadprůměrně hodnotné (SH 2 a 2,5) jsou zastoupeny asi 10% a jsou to především mohutné vzrostlé buky a duby.
Z grafu č.4 vyplývá, že největší zastoupení mají dřeviny ve věku (80-)100 a více let se SH 3 nebo 3,5, další nejvíce zastoupenou skupinou jsou dřeviny téhož stáří, ale se SH 4 a následně pak se SH 2. Méně jsou zastoupeny věkové kategorie 40-60 (cca6%) a 60-80 (cca 5%) se SH 3 nebo 3,5. Téměř 6% zastoupení mají dřeviny věkové kategorie 60-80 se SH 5. Zhruba 2% tvoří dřeviny ve věku 100 a více let se SH 4,5 nebo 5. Varující je téměř minimální zastoupení dřevin ve věku do 40 let, u dřevin do 20 let pak jejich špatná sadovnická hodnota.
Dendrologický potenciál je vysoký, schopnost DVP zajistit stávající kompozici je dobrá, zejména díky druhovému složení, protože lípa, buk, dub letní jsou poměrně dlouhověké dřeviny, dožívající se 200-400 let. Stávající situace by se však dala označit také jako varování až začínající krize, protože v objektu je velmi málo dřevin nejmladší věkové kategorie, které by pomalu dorůstaly a postupně mohly nahradit odcházející přestárlé dřeviny.
1.7. INVENTARIZACE A ZHODNOCENÍ TECHNICKÝCH PRVKŮ
Stávající stav technických prvků byl hodnocen dle stupnice: dobrý - průměrný - nevyhovující.
Komunikace v zahradě bývaly snad pískové nebo mlatové, dnes v nevyhovujícím stavu, za deště se rozbahňující. Jediný mobiliář zahrady tvoří tři značně poničené lavičky (jednoduché, dvě dřevěná prkna na kovových stojnách zapuštěných do země) - nevyhovující. Dřevěný altán, který byl značně ‚očesanou' konstrukcí původního čínského pavilonku, se střechou je pobitou plechem již nestojí (cca od roku 2002), původní podlaha z ostře pálených cihel je kupodivu velmi dobře zachovaná - nevyhovující.
Fontánka - úprava z 80-tých let (haklíkové zdivo) nevyhovující. Jezírko v současné době bez vody, jeden břeh zpevněný zídkou z haklíkového zdiva s propustí - průměrný. Potůček - žulová nádrž, z níž vytékal, byla přemístěna ke kostelu (zabránění zcizení?), plastová trubka, z níž vytéká voda, je umístěna pod kamenným žulovým překladem - průměrný. Malý zámecký rybník, v současné době napůl vypuštěný z důvodu špatně provedeného osazení stavidla, částečně zanesený sedimenty a spadaným listím - průměrný.
1.8. MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ, ORGANIZAČNÍ A FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ ZÁMECKÉ ZAHRADY
Zámecká zahrada je ve vlastnictví Města Šluknov a správu zajišťuje městský úřad. Základní údržbu - odstraňování náletů a nárostů, ořez suchých větví, sečení trávníku - zajišťují Technické služby Šluknov, spol. s r.o. Péče však není soustavná a pravidelná, řez dřevin je prováděn neodborně a stávající dřeviny mnohdy spíše poškozuje (např. vyvětvení téměř poloviny stromů do výšky cca 4m v roce 2005).
1.9. ZÁVĚR
Z provedených průzkumů a rozborů vyplývá, že zámecká zahrada ve Šluknově je objektem hodnotným z hlediska historického i dendrologického. Z hlediska urbanistického, estetického i ekologického má nesporný význam jako zelená plocha takřka ve středu města, snadno dostupná pro každého obyvatele a navíc chráněná kamennými zdmi od vnějšího ruchu.
Návrh řešení by měl respektovat krajinářskou úpravu zahrady podtrženou starými vzrostlými stromy a zaměřit se spíše na:
- f) uzavření objektu zámecké zahrady dostavbou kamenné ohradní zdi nebo kovového plotu na kamenné podezdívce ve stávajících prolukách a zavedení režimu veřejné zeleně vyhražené suzavíráním objektu vnočních hodinách a svlastním správcem
- g) novou koncepci cestní sítě, která by obnovila možnost vycházkových okruhů,
- h) obnovu stávajících technických a vodních prvků, eventuelně doplnění programu zahrady dalšími prvky vrozumné míře a vnávaznosti na historický vývoj zahrady,
- i) vyřešení prostoru zámeckého nádvoří,
- j) odstranění nebo alespoň úprava esteticky nevhodných objektů.
Veškeré zásahy do současného terénu by přitom měly být prováděny s maximálním ohledem na stávající dřeviny, které díky svému plnému vzrůstu a stáří mají maximální kompoziční účinek a vytvářejí v zahradě jedinečnou atmosféru.
Součástí návrhu by měla být též výsadba nových dřevin, které by pomalu dorůstaly a postupně by nahrazovaly přestárlé odcházející dřeviny, aby zůstala zachována kontinuita vývoje objektu.
2. NÁVRH
2.1. POPIS NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
Při návrhu řešení zámecké zahrady ve Šluknově jsem vycházela z toho, že tento více než 400 let starý objekt prošel během svého vývoje mnoha změnami, které na něm zanechaly své stopy. K zámecké zahradě ani k budově zámku se nedochovaly téměř žádné archiválie, jisté však je, že k zámku patřil dříve hrazený okrsek s dřevěnými domky služebnictva, a uvnitř jeho zdí pak po zboření domků byla založena zahrada. Současná podoba zahrady ve stylu anglického krajinářského romantismu je pravděpodobně z 2. poloviny 19. století, ale jelikož panství vlastnily poměrně bohaté šlechtické rody, dá se předpokládat též existence francouzské zahrady v době baroka.
Základní myšlenkou navrhovaného řešení je uzavření objektu zámecké zahrady výstavbou kamenné ohradní zdi se dvěma branami na SZ a dále kamenné zdi s kovanými prvky (plotová pole), která uzavře zámecké nádvoří mezi historickou klenutou bránou a budovou supermarketu Tesco. Všechny čtyři vstupy do zahrady budou osazeny kovanými uzamykatelnými branami.
Koncepce cestní sítě byla změněna tak, aby umožňovala vycházkové okruhy a zároveň nerozbíjela dvě stávající louky. Jsou navrženy tři druhy cest: 1.cesta s žulovou dlažbou - dokončení příjezdové cesty k zámku od severu; 2.cesty dlážděné přírodním kamenem „na divoko" tvořící základní cestní síť zahrady a dále cesty s mlatovým povrchem lemované z obou stran dvěma řadami kamenných kostek v prostoru Růžové zahrady (viz výkres č.7).
Na jižní straně zámecké budovy bude zřízena dřevěná terasa, která bude využívána především jako letní zahrádka zámecké cukrárny. Na podélnou osu zámku navazuje Růžová zahrada jako reminiscence na dobu renesance. Je řešena ve dvou variantách: varianta A představuje vnitřní čtvercové plochy zahrady osázené mnohokvětými růžemi, ve variantě B jsou tyto plochy travnaté a růže jsou použity pouze pnoucí na pergolách (viz výkres č.12).
Nad malým jezírkem s břehem osázeným trvalkami je situován otevřený altán vycházející z tvarů čínského pavilonku, připomínka dob romantismu. V rámci revitalizace jezírka a obnovení fontány (vodního prvku) v Růžové zahradě bude provedena oprava potrubních systémů propojujících tyto prvky na malý zámecký rybník (specifikace viz výkaz výměr). Základy přírodního divadla i navršený násep budou odstraněny a terén srovnán do původního stavu, rovněž tak blízká terénní vyvýšenina u ohradní zdi. V nejužším místě malého zámeckého rybníka bude zbudován mostek přes vodu (viz výkres č.7).
Nádvoří zámku je řešeno velice jednoduše a čistě účelově - zpevněná plocha u rybářské chalupy slouží jako malé parkoviště pro návštěvníky zámku a koncepce cestní sítě pouze zpřístupňuje všechny okolní objekty z hlediska dostupnosti pro pěší i dopravní obslužnosti. Celý prostor nádvoří bude tedy alespoň opticky sjednocen výsadbou aleje malokorunných lip.
V zahradě budou umístěny nové dřevěné lavičky a odpadkové koše dle návrhu (viz výkres č.7).
Na základě provedené inventarizace dřevin je žádoucí, aby stávající stromové patro bylo (vyjma dřevin ve velmi špatném zdravotním stavu, které budou skáceny a nahrazeny novou výsadbou) zachováno, při budování cest bude třeba postupovat velice opatrně s ohledem na kořenový systém vzrostlých stromů v jejich těsné blízkosti. Po terénních úpravách budou nově založeny trávníkové plochy a budou udržovány jako trávník parkový. Stávající travní porosty budou převedeny zvýšením počtu sečí za rok ze 2-3 na 8 rovněž na trávník parkový. Travnaté plochy v Růžové zahradě a na nádvoří zámku budou zařazeny do I. intenzitní třídy údržby parkového trávníku (kosení 15x za rok).
2.2. CÍLOVÝ STAV A CESTA K JEHO DOSAŽENÍ
2.2.1. Vegetační prvky
V řešeném objektu se nacházejí tyto typy vegetačních prvků:
Zapojená skupina stromů listnatá s podrostem trávníku (ZSSL s podr.tr.)
Zapojená skupina stromů smíšená s podrostem trávníku (ZSSS s podr.tr.)
Soliterní strom listnatý (S strom listn.)
Soliterní strom jehličnatý (S strom jehl.)
Soliterní keř jehličnatý (SK jehl.)
Rozvolněná skupina keřů jehličnatých (RSK jehl.)
Trávník luční
Nově navrženy jsou tyto vegetační prvky:
Trvalkový záhon
Záhon růží
Trávník parkový
|
Typ VP |
Současný stav |
Cílový stav |
Cesta k dosažení cíl.stavu |
|
ZSSS s podr.tr. |
- skupina stromů s korunami převážně se dotýkajícími s podrostem trávníku |
- skupina stromů s korunami převážně se dotýkajícími s podrostem trávníku |
|
|
ZSSL s podr.tr. |
- skupina stromů s korunami převážně se dotýkajícími s podrostem trávníku |
- skupina stromů s korunami převážně se dotýkajícími s podrostem trávníku |
|
|
S strom listn. |
- solit.strom, komp.nevhod. |
- trávníková plocha |
- skácení stromu |
|
S strom jehl. |
- soliterní Picea abies se SH 2 |
- soliterní Picea abies se SH 2 |
- ochrana kořenových náběhů a koř. prostoru při obnově objektu |
|
SK jehl. |
- soliterní tis (semenáč) |
- soliterní tis (semenáč) |
- zdravotní řez |
|
RSK jehl. |
- skupina tisů |
- skupina tisů |
- dosadba tisů |
|
Trávník luční |
- 2-3x ročně kosené plochy |
- trávník parkový ( 8-15x ročně kosené plochy) |
|
|
Trávník parkový |
- plochy s ruderalizovaným travním porostem |
- trávník parkový ( 8-15x ročně kosené plochy) |
- po terénních úpravách založení trávníku |
|
Trvalkový záhon |
- trávníková plocha na svahu nad jezírkem |
- trvalkový záhon |
|
|
Záhon růží |
- trávníková plocha |
- záhon růží |
|
2.2.2. Technické prvky
V objektu se nacházejí tyto typy technických prvků:
Cesty
Lavičky
Altán - základy stavby
Fontánka
Jezírko
Potok (malá krátká vodoteč)
Malý zámecký rybník
Plot kovový
Zídka a násep přírodního divadla
Násep u ohradní zdi
Val vzniklý zasypáním sklepů bývalého zámeckého pivovaru
Nově navrženy jsou tyto technické prvky:
Růžová zahrada - pergoly a plůtky, vodní prvek (fontánka)
Altán - nová konstrukce stavby s využitím historických základů
Mostek přes vodu
Dřevěná terasa
Kamenná ohradní zeď
Kamenná zeď s kovanými prvky
|
Typ techn.prvku |
Současný stav |
Cílový stav |
Cesta k dosažení cíl.stavu |
|
Cesty |
- cesty kdysi zřejmě mlatové, dnes neudržované, rozbahňující se |
- cesty zpevněné - žulová dlažba nebo dlážděné „na divoko" a cesty s mlatovým povrchem , udržované |
- po terénních úpravách (nádvoří zámku, likvidace přírodního divadla, likvidace vyvýšeniny u SV zdi zahrady) založení cest |
|
Lavičky |
- dřevěná sedací plocha na kovových stojnách, poničené |
- dřevěné lavičky dle návrhu,stabilní,s beton.patkami |
- zhotovení a instalace laviček dle návrhu |
|
Altán |
- podlaha z ostře pálených cihel s kovovými trny pro uchycení nosných sloupů |
- dřevěný altán |
- výstavba nového dřevěného altánu na původním půdorysu |
|
Fontánka |
- zapuštěná do země, obvod vyzděn haklíkovým zdivem |
- v současném místě založení trávníkové plochy / nový vodní prvek v Růžové zahradě |
- zbourání obvodové zídky, odvoz sutě, zasypání jámy, založení trávníku |
|
Potok |
- nezpevněné hliněné koryto šířky cca 1m a hloubky 30-80cm |
- koryto vyložené štípaným lomovým kamenem a dno s valouny a plaveným pískem |
- úprava profilu a směru toku (zmírnění zalomení) a zpevnění břehů přírodním kamenem |
|
Jezírko |
- vypuštěné, bez vody |
- udržované, napuštěné |
- provést celkovou rekonstrukci včetně přívodu vody a odtokového potrubí, napustit vodou |
|
Malý zám.ryb. |
- napůl vypuštěný, bez vody |
- udržovaný, napuštěný |
- provést rekonstrukci stavidla a hráze, dosypat břehy, napustit vodou |
|
Plot kovový |
- kovový plot okolo rybářské chalupy |
- volná trávníková plocha |
- zrušení plotu, založení trávníku |
|
Zídka přír.divadla |
- divadlo zničené, zůstala pouze zídka a násep hlediště |
- trávníková plocha, terén srovnaný do původní výšky a modelace |
- zbourání zídky, srovnání terénu, založení trávníku |
|
Násep u ohradní zdi |
- terénní vyvýšenina |
trávníková plocha, terén srovnaný do původní výšky a modelace |
- odtěžení a odvoz zeminy, srovnání terénu, založení trávníku |
|
Růžová zahrada |
- trávníková plocha s jedním jedincem taxonu Thuja occidentalis |
- pergoly, plůtky, lavičky, vodní prvek, doplněné výsadbou růží |
- realizace dle návrhu (viz výkres č.8 a 9) |
|
Mostek přes vodu |
- vodní plocha malého zámeckého rybníka |
- mostek přes vodu v nejužším místě rybníka |
- dosypání břehů rybníka (dřevěné pažení), výstavba dřevěného mostku na zděných kamenných základech |
|
Dřevěná terasa |
- travnatá plocha u jižní zdi zámecké budovy |
- dřevěná terasa využitelná jako letní zahrádka zámecké cukrárny nebo při kulturních akcích |
- realizace dle návrhu |
|
Kamenná ohradní zeď |
- travnatá plocha na hrázi malého zámeckého rybníka |
- kamenná ohradní zeď uzavírající objekt zámecké zahrady ze SZ se dvěma vstupními branami |
- realizace dle návrhu, osazení kovaných mříží do jednotlivých bran |
|
Kamenná zeď s kovanými prvky |
- val nasypané zeminy a sutě navršený po zbourání budov zámeckého pivovaru zasahující cca 3,5m do nádvoří zámku |
- kamenná zeď s kovanými prvky kopírující půdorysně stěnu bývalé budovy zámeckého pivovaru obrácenou do nádvoří |
- odtěžení zeminy, vykopání základů a výstavba kamenné zdi k kovanými plotovými poli mezi kamennými sloupky dle návrhu |
2.3. TRVÁNÍ A ETAPIZACE NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ
Realizace návrhu je rozdělena do tří etap.
Převážná část pěstebních opatření (kácení, výsadba atd.) a zřízení technických prvků bude provedeno v 1. a 2. etapě v průběhu jednoho kalendářního roku.
Ve 3. etapě (po 5-10 letech po skončení 1. a 2.etapy) bude dokončena péče o nové výsadby odstraněním kotvících kůlů, a dále proběhne odstranění jedinců , jejichž sadovnická hodnota se za tuto dobu zhorší až k havarijnímu stavu s případnou výsadbou náhradních jedinců.
Poznámka:
3.etapa není součástí realizační fáze předkládaného projektu a není obsažena v předloženém rozpočtu projektu.
2.4. VEGETAČNÍ PRVKY
Pro nově zakládané vegetační prvky a navrhovaná pěstební opatření na stávajících dřevinách je v tabulkové části zpracována technologie provedení a vyčíslení finančních nákladů včetně výkazu výměr a spotřeby materiálu (viz tab.18) a prací. Přehled celkových nákladů na realizaci pěstebních opatření a založení vegetačních prvků navrhovaného řešení je uveden v tabulce 19.
2.4.1. Založení trvalkového záhonu
viz tabulky: 1 - seznam rostlin,
4, 5, 6 - technologie založení
12 - rozpočet založení
viz výkres č. 7 a 10
2.4.2. Založení záhonu růží
viz tabulky: 2 - seznam rostlin
7,8,9 - technologie založení
13 - rozpočet založení
viz výkres č. 7 a 12
2.4.3. Založení trávníkových ploch
viz tabulky: 10 - technologie založení
14 - rozpočet založení
viz výkres č. 7
2.4.4. Výsadby dřevin
Výsadbu lze rozdělit do dvou skupin:
- a) náhradní výsadba téhož taxonu místo skáceného jedince
- b) výsadba zajišťující navrhovanou kompozici
viz tabulky: 11 - technologie výsadby
15 - rozpočet výsadby
viz výkres č. 7
2.4.5. Pěstební opatření na ponechaných dřevinách
Jedná se o PO ozdravná - odstranění zlomů a pahýlů.
Ořez větví suchých, zlomených a pahýlů, zasychajících, konkurenčních a nevhodných
- a) pomocí žebříku délky 5 m - větve do průměru 10 cm
- b) pomocí plošiny - větve sprůměrem větším než 10 cm
viz tabulka: 16 - rozpočet
viz výkres č. 6
2.4.6. Odstraňování stávajících dřevin
Dřeviny budou odstraňovány z důvodů:
- a) zdravotních: nemocné (houba, hniloba)
s rozsáhlým mechanickým poškozením
odumírající nebo odumřelé (pokud nejsou určeny na dožití)
- b) kompozičních: kompozičně nevhodné dřeviny (dříve ponechané, dnes vzrostlé
nárosty nebo nevhodná nová výsadba z 90.let 20.století)
c) ostatních: poškozování zdiva kamenných zdí nebo zídek
v místě terénních úprav (likvidace přírodního divadla a vyvýšeniny u SV
ohradní zdi)
Způsoby odstranění vzrostlých stromů:
- 1 skácení stromu klasickým způsobem
- 2 skácení stromu sredukovanou korunou (nejprve ořez kosterních větví, pak skácení kmene)
- 3 skácení stromu po částech (použití vpřípadech, kdy je třeba ochránit okolní stromy či stavby před pádem větví či kmene stromu)
/ 0 skácení stromu bez náhrady
/ N skácení stromu s náhradní výsadbou téhož taxonu
Kmeny a větve skácených dřevin budou naloženy na dopravní prostředek a odvezeny (vzdálenost do 5km), pařezy budou odstraněny a rovněž odvezeny. Případné prohlubně po pařezech budou dosypány zeminou získanou při srovnávání náspu hlediště přírodního divadla.
viz tabulka: 17 - rozpočet
viz výkres č. 6
2.5. FINANČNÍ NÁKLADY NA ÚDRŽBU OBJEKTU
Byly vyčísleny finanční náklady na údržbu jednotlivých vegetačních prvků v Zámecké zahradě ve Šluknově (viz tabulka 20) a porovnány finanční náklady na údržbu současného a navrhovaného stavu (viz tabulka 21, výkres č. 8 a 9).
3. ZÁVĚR
Záměrem řešení bylo vytvořit v zámecké zahradě podmínky pro každodenní krátkodobou rekreaci obyvatel města, navrženým programem (růžová zahrada, altán, dřevěná terasa, mostek přes vodu) a nově navrženou cestní sítí a zároveň uzavřením objektu umožnit návštěvníkům, aby se zde pozdrželi (namísto dosud navyklého pouhého projití) a vnímali atmosféru tohoto místa s krásnými vzrostlými stromy, které ač v centru města, díky kamenné zdi, jež ho obklopuje, je oázou klidu a odpočinku.
Celkové náklady na realizaci návrhu řešení (varianta Růžové zahrady A) včetně terénních úprav, založení a obnovení cestní sítě a zřízení technických prvků (specifikace viz výkaz výměr) činí cca 11 179 320 Kč včetně DPH.
Finanční náklady na údržbu celého objektu v současném stavu činí cca 403 650 Kč/ rok, náklady na údržbu navrhovaného stavu byly vyčísleny na cca 592 420 Kč/ rok (navýšení o 188 770 Kč/ rok).
Zpracovala: Ing. Iva Jaburková
říjen 2006
OBSAH
TEXTOVÁ ČÁST
1. Průzkumy a rozbory
- 1.1. Základní údaje o řešeném objektu
- 1.2. Přírodní podmínky
1.2.1. Poloha a geomorfologická charakteristika
1.2.2. Geologická charakteristika
1.2.3. Půdy
1.2.4. Podnebí
1.2.5. Vegetace
- 1.3. Popis a aktuální využívání objektu
- 1.4. Historický vývoj objektu
1.4.1. Posouzení umělecko-historické hodnoty objektu, stanovení záměru pro návrh řešení
- 1.5. Provozní a kompoziční vztahy
- 1.6. Inventarizace a klasifikace vegetačních prvků
- 1.7. Inventarizace a zhodnocení technických prvků
- 1.8. Materiálně-technické, organizační a finanční zabezpečení objektu
- 1.9. Závěr
2. Návrh
- 2.1. Popis navrhovaného řešení
- 2.2. Cílový stav a cesta kjeho dosažení
2.2.1. Vegetační prvky
2.2.2. Technické prvky
- 2.3. Trvání a etapizace navrhovaného řešení
- 2.4. Vegetační prvky - technologie navrhovaných opatření, finanční náklady
2.4.1. Založení trvalkového záhonu
2.4.2. Založení záhonu růží
2.4.3. Založení trávníkových ploch
2.4.4. Výsadby dřevin
2.4.5. Pěstební opatření na ponechaných dřevinách
2.4.6. Odstraňování stávajících dřevin
- 2.5. Finanční náklady na údržbu objektu
3. Závěr
TABULKOVÁ ČÁST
a) Inventarizační tabulky
b) Grafy: 1 zastoupení dřevin (v %)
2 zastoupení dřevin dle věku (v %)
3 kvalita dřevinných VP (v %)
4 vztah věku a sadovnické hodnoty dřevin (v %)
c) Tabulky:
1 seznam rostlin - trvalkový záhon
2 seznam rostlin - záhony růží
3 seznam rostlin - výsadby dřevin
4,5,6 technologie založení trvalkového záhonu
7,8,9 technologie založení záhonu růží
10 technologie založení trávníkových ploch
11 technologie výsadeb dřevin
12 rozpočet založení trvalkového záhonu
13 rozpočet založení záhonu růží
14 rozpočet založení trávníkových ploch
15 rozpočet výsadeb dřevin
16 finanční náklady na PO na ponechaných dřevinách
17 finanční náklady na odstranění stávajících dřevin
18 přehled spotřeby materiálu - vegetační prvky
19 celkové náklady na navrhovaná opatření - vegetační prvky
20 finanční náklady na údržbu 1m2 jednotlivých vegetačních prvků
21 finanční náklady na údržbu - srovnání stávajícího a navrhovaného stavu
VÝKRESOVÁ ČÁST
Výkres číslo:
1 širší územní vztahy
2 situace
3 provozní a kompoziční vztahy
4 inventarizace dřevin
5 mapa původnosti a historické hodnoty dřevin
- 6 návrh opatření (I.etapa)
- 7 návrh opatření (II. a III.etapa)
- 8 pasport stávajícího stavu
- 9 pasport navrhovaného stavu
- 10 návrh trvalkového záhonu
- 11 detaily (altán)
- 12 varianty Růžové zahrady
- 13 mobiliář Růžové zahrady
- 14 detaily (studie vodního prvku)
- 15 detaily (vodní prvek)
- 16 perspektiva (Růžová zahrada - varianta A)
- 17 perspektiva (Růžová zahrada - varianta B)
- 18 detaily (dřevěný mostek)
- 19 detaily (dřevěná terasa)
Od 1.4.2012 vstupují v platnost nové vyhlášky města - o regulaci provozování sázkových her, loterií atp. a vyhláška kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství ve Šluknově
Návrh rozpočtu města na rok 2012
